Kde se vzala Tvá touha stát se spisovatelkou?
Už na základní škole jsem tvrdila, že budu spisovatelka. Zbožňovala jsem knihy Astrid
Lindgrenové, ale v podstatě jsem s nadšením přelouskla každou knihu, která se mi dostala do
ruky. Kdykoliv jsem něco prožívala, okamžitě jsem si to představovala jako scénu z knihy
s doprovodnými komentáři. A vlastně to dělám dodnes.
V minulém roce jsi vydala svůj zatím poslední román Bea, který podle čtenářské odezvy
a prodejů patří k velmi úspěšným. Jaký máš vztah ke svým již publikovány knihám?
Máš tendenci je přepisovat?
Neskutečně se mi ulevilo, že si čtenáři Beu oblíbili, protože to asi není úplně typická kladná
hlavní hrdinka. Mám ráda všechny své hlavní hrdinky, ale právě Beu asi nejvíc. Při jejím
psaní jsem se totiž docela vyřádila.
Jakmile je kniha hotová a vydaná, snažím se nad ní už nepřemýšlet. Přesto se občas stane, že
mě napadne jiná varianta nějaké scény, nebo třeba odlišná formulace určité věty. Na druhou
stranu když si jednou za čas některou svou knihu prolistuji, často narazím na pasáže, které mě
příjemně překvapí, a jsem pyšná, že se zrodily zrovna v mojí hlavě.
Jak moc se propisuje Tvá osobnost, Tvé okolí do Tvých románových postav?
Hodně a zároveň málo. Těžko se to popisuje, ale každá postava má něco ze mě a zároveň mi
vůbec není podobná. Spousta scén je inspirovaných mými vlastními zážitky, ale přitom byste
je v nich jen těžko hledali.
Co se týče hlavních hrdinek, řekla bych, že jsem to já v různých životních fázích, v různých
životních situacích. A často taky já, jak bych chtěla reagovat, ale ve skutečnosti nereaguji.
Lákalo by Tě zkusit i jiný žánr?
Nejen lákalo. Už mám v hlavě několik nápadů, co budu psát, až dokončím sérii Niky stories.
Nicméně zatím je příliš brzy na to, abych prozrazovala, o co přesně půjde.
Jaké jsou Tvé další plány?
Momentálně především dopsat pátou knihu. Mám za sebou náročné období, během kterého
jsem téměř nepsala, a opravdu mi to chybí. Psaní je takový zvláštní proces, při němž koukáte
do monitoru a zároveň jste na milionu míst, vedete zajímavé rozhovory, smějete se, pláčete i
zamilováváte. Je to podobné jako čtení, ale mnohem intenzivnější. A navíc máte možnost to
ovlivnit :)
Vzkaz pro čtenáře?
Dejte šanci českým autorům. Naše postavení na trhu není tak silné, není nám věnována taková
pozornost, ani nejsme masově propagováni jako je tomu u zahraničních autorů. A přitom se
v české tvorbě dá najít tolik úžasných knih různých žánrů!
Děkuji za rozhovor a přeji krásné léto :)
I já moc děkuji a přeji krásné léto také všem čtenářům.